Prechod na navigáciu block menu Prechod na navigáciu Hlavné menu Prechod na navigáciu Hlavné menu 3 Prechod na navigáciu vodorovná

Litovel

Revúca s mestom Litovel má už viac ako 35 rokov veľmi úzke družobné styky. Prvé návštevy predstaviteľov našich miest sa uskutočnili v roku 1967. Po týchto nasledovali návštevy predstaviteľov škôl, mestských podnikov, organizácií, spolkov, ako poľovníkov, včelárov, rybárov, záhradkárov, požiarnikov, pracovníkov z oblasti kultúry i športu. Tieto návštevy Revúčanov v Litovli a Litovelčanov v Revúcej prerástli v tradíciu a k družbe miest sa pridávajú i priateľstvá osobné.

Erb Litovel          

 
 

litovel

 

  • Litovel, kráľovské mesto ležiace v peknom prírodnom prostredí úrodnej Hanej v blízkosti mesta Olomouc. Mesto sa rozkladá na ramenách rieky Moravy, a preto ho nazývajú aj "Hanácke Benátky".
  • Erb mesta, ktorý v súčasnosti tvoria dve strieborné ryby (kapor a šťuka), hovorí o tom, že toto kráľovské mesto vyrástlo z rybárskej osady v 13. storočí.
  • Jeho história je bohatá. Spája sa s kolonizáciou, kláštorom Hradisko a vládou Přemyslovcov... Historický kolorit mestu dodávali: typické štvorcové námestie, hradby so strážnymi vežami a bránami.
  • Počas vyše 700-ročnej histórie bolo mesto Litovel svedectvom mnohých hospodárskych, spoločenských a politických premien. Tieto zanechali stopy na živote ľudí, ale i na stavebných pamiatkach či písomných dokumentoch. Bolo a stále je poľnohospodárskopriemyselným a regionálnym centrom.
  • 100 ročnú tradíciu v Litovli má stredné školstvo. V roku 1901 tu vznikla nižšia obecná reálna škola s vyučovacím jazykom českým, predchodca dnešného Gymnázia Jana Opletala.
  • Dnes Litovel spolu s pridruženými obcami má viac ako 10 000 obyvateľov (7 000 Litovel). Má množstvo historických a kultúrnych pamiatok.
  • Mesto je tiež známe svojím pivovarom, cukrovarom, konzervárňou, priemyselnými podnikmi PAPCEL TESLA, Cestovináreň i dalšími novými podnikateľskými subjektami.
  • Mesto podporuje rozvoj školstva, kultúry, športu, občiansku vybavenosť. Výhľadovo sa má stať sídlom tzv. "malého okresu".

Web: www.litovel.eu


 

K Litovli patří Gustav FrištenskýVytlačiť
 

Žádná jiná osobnost není tolik spjata s Litovlí jako legendární zápasník Gustav Frištenský. Vynikal nejen svou silou, kterou uplatňoval v řeckořímském zápase, ale také vlastenectvím a snahou pomáhat druhým. Letos jsme si připomněli 60 let, která uplynula od jeho úmrtí.

Frištenský se narodil v Polabí, většinu života však strávil v Pomoraví, tedy na území řeky Moravy, přesněji v Litovli. Učil se kovářem a později řezníkem. Řemeslo jej zavedlo do Brna, kde začal navštěvovat Sokol i těžkoatletický klub Hellas. V roce 1900 vyhrál v Praze první mezinárodní závod a o tři roky později se v Rotterdamu stal amatérským mistrem Evropy. Po návratu do Brna byl členy klubu Hellas slavnostně přivítán a zároveň propuštěn z práce. Německý zaměstnavatel Shoffer prohlásil, že českého rváče zaměstnávat nebude. Gustav nesehnal v ryze německém Brně žádnou práci. Zápas ho velice bavil, byl úspěšný jak do této doby nikdo. Rozhodl se tedy pro profesionální zápasnickou dráhu. Dotáhl to až k titulu profesionálního mistra Evropy. Vystupovat na řadě míst starého kontinentu, v Jižní i Severní Americe. Kromě zápasnických arén jej diváci mohli vidět také v cirkusech i varieté. Za svůj život absolvoval asi 10 tisíc klání, poslední z nich v neuvěřitelných 72 letech.

Do Litovle zápasníka přivedla láska. V devětadvaceti letech se oženil totiž s dcerou prvního sládka litovelského pivovaru Miroslavou Ellederovou. V pivovaru také trénoval a nedaleko od něj bydlel ve vilce. Že jedno zdejší pivo, polotmavá třináctka, nese jméno Gustav, proto není náhoda. Šťastné manželství Frištenských bylo bezdětné. Gustavovi sourozenci však měli řadu potomků, a tak po světě chodí nejeden Frištenského příbuzný. V Litovli je známá silákova praneteř Zdenka Frištenská, která vede zdejší muzeum. Výrazně se zasloužila o shromáždění exponátů spojených s Gustavovým jménem a popularizaci jeho osobnosti.

Později si Gustav se svým bratrem Františkem pronajal velký statek v obci Lužice u Šternberka, na kterém začali hospodařit. Zápasník do něj vkládal peníze vydělané zápasením a jeho bratr měl na starosti samotný chod usedlosti. Sourozenci iniciovali mimo jiné i vznik české školy v Lužici a podporovali chudé žáky. Zábor pohraničí a rozdělení půdy německým sedlákům na konci 30. let tomu všemu udělaly přítrž. V následné 2. světové válce se Frištenský statečně zapojil do litovelského protinacistického odboje a byl kvůli tomu i vězněn. 

Když se po válce na statek mohl vrátit, nalezl jej zcela zdevastovaný Němci a vydrancovaný Rudou armádou. Snažil se jej oživit a vypůjčil si na tyto účely přes milion korun. Kvůli nepřízni počasí a katastrofálnímu suchu v roce 1947 ovšem nebyl schopen úvěr splácet, a o rok později v rámci znárodnění o hospodářství definitivně přišel. Poslední léta prožil v chudobě. Až rok před svou smrtí zažil životní satisfakci, když byl jmenován zasloužilým mistrem sportu. Místo posledního odpočinku nalezl na hřbitově v Litovli.

V posledních letech zažívá Frištenského sláva svou renesanci. V litovelském muzeu mu zřídili speciální stálou expozici, ve městě i okolí se konají akce inspirované jeho životem i sportovním kláním. Gustava Frištenského navíc připomíná i jeden z vesmírných objektů. Mezinárodní astronomická unie po něm pojmenovala planetku obíhající kolem Slunce na dráze mezi Marsem a Jupiterem.

 

Ivo Heger

K Litovli patří Gustav Frištenský

K Litovli patří Gustav Frištenský

K Litovli patří Gustav Frištenský

K Litovli patří Gustav Frištenský

K Litovli patří Gustav Frištenský

K Litovli patří Gustav Frištenský

K Litovli patří Gustav Frištenský


 
 


TitulkaMestoObčan/PodnikateľTuristické informačné centrumEnglish
Úvodná stránka