Prechod na navigáciu block menu Prechod na navigáciu Hlavné menu Prechod na navigáciu Hlavné menu 3 Prechod na navigáciu vodorovná

Litovel

Revúca s mestom Litovel má už viac ako 35 rokov veľmi úzke družobné styky. Prvé návštevy predstaviteľov našich miest sa uskutočnili v roku 1967. Po týchto nasledovali návštevy predstaviteľov škôl, mestských podnikov, organizácií, spolkov, ako poľovníkov, včelárov, rybárov, záhradkárov, požiarnikov, pracovníkov z oblasti kultúry i športu. Tieto návštevy Revúčanov v Litovli a Litovelčanov v Revúcej prerástli v tradíciu a k družbe miest sa pridávajú i priateľstvá osobné.

Erb Litovel          

 
 

litovel

 

  • Litovel, kráľovské mesto ležiace v peknom prírodnom prostredí úrodnej Hanej v blízkosti mesta Olomouc. Mesto sa rozkladá na ramenách rieky Moravy, a preto ho nazývajú aj "Hanácke Benátky".
  • Erb mesta, ktorý v súčasnosti tvoria dve strieborné ryby (kapor a šťuka), hovorí o tom, že toto kráľovské mesto vyrástlo z rybárskej osady v 13. storočí.
  • Jeho história je bohatá. Spája sa s kolonizáciou, kláštorom Hradisko a vládou Přemyslovcov... Historický kolorit mestu dodávali: typické štvorcové námestie, hradby so strážnymi vežami a bránami.
  • Počas vyše 700-ročnej histórie bolo mesto Litovel svedectvom mnohých hospodárskych, spoločenských a politických premien. Tieto zanechali stopy na živote ľudí, ale i na stavebných pamiatkach či písomných dokumentoch. Bolo a stále je poľnohospodárskopriemyselným a regionálnym centrom.
  • 100 ročnú tradíciu v Litovli má stredné školstvo. V roku 1901 tu vznikla nižšia obecná reálna škola s vyučovacím jazykom českým, predchodca dnešného Gymnázia Jana Opletala.
  • Dnes Litovel spolu s pridruženými obcami má viac ako 10 000 obyvateľov (7 000 Litovel). Má množstvo historických a kultúrnych pamiatok.
  • Mesto je tiež známe svojím pivovarom, cukrovarom, konzervárňou, priemyselnými podnikmi PAPCEL TESLA, Cestovináreň i dalšími novými podnikateľskými subjektami.
  • Mesto podporuje rozvoj školstva, kultúry, športu, občiansku vybavenosť. Výhľadovo sa má stať sídlom tzv. "malého okresu".

Web: www.litovel.eu


 

Litovel jako hanácké městoVytlačiť
 

Haná je široká oblast zasahující velkou část střední Moravy od Litovle a Olomouce na severu až po Kroměříž a Vyškov na jihu.

Co se o Hané ví jistě – je to kraj rovinatý a úrodný. Hanácká černozem přeje obilí, řepě, kukuřici i v posledních letech tak kritizované řepce olejce. Zemědělskému zaměření odpovídají i typické selské grunty, které se v tradiční či zmodernizované podobě nacházejí v každé vesnici. Široká vrata otevírající se na náves umožnila vozu s koňmi projet přes dvůr a sad rovnou na pole za humny.

Co se o Hané traduje – že její obyvatelé, Hanáci, bodří to sedláci, jsou lidé rozvážní a pomalí a také spíše šetrní než štědří.

Co Hané zůstalo z její minulosti – to je vedle folkloru udržovaného tanečními a hudebními soubory také hanácké nářečí. Hanáčtina je jazyk dosud živý na vesnicích, kde jím často mluví zvlášť střední a starší generace, a snadno zaslechnutelný i v Litovli, která má k venkovu blízko. Není výjimkou, že úředník, učitel nebo jiný profesionál spisovného jazyka českého přijde domů, shodí sako a začne „plkat po hanáckô“. Hanácky, hanácky, to se snadno řekne, ale jak vlastně zní ta správná hanáčtina? Je to ta, kterou se mluví na Holešovsku? Na Prostějovsku? Nebo na Litovelsku? Správně tušíte, že ta správná je ta naše. Ať jsme odkudkoli. A za tím si stojíme.

A aby nám nezanikla (mladá generace ji přece jen už tak moc nepoužívá), podnikají se pro propagaci hanáčtiny nejrůznější kroky. Tak třeba v Litovli máme Hanáckou ambasádu. Ambasadoři se scházejí několikrát do roka, aby s lidmi pobesedovali v hanáčtině na nejrůznější témata. Čas od času vyjde nějaká hanácká kniha. Litovelským odborníkem na knihy psané nářečím, jimž nechybí vtip, je místní knihkupec Petr Linduška, který se odhodlal vydat i Hanáckó konverzacô pro Pražákê, okolični a iny cêzênce. Kdybyste se v Litovli nemohli domluvit, zajděte do knihkupectví na náměstí, jistě tam ještě pár kousků má. Zapomenout nesmíme na hanáckou hymnu, kterou před několika lety zkomponovali členové kapely Stracené ráj (takto jedné z mála moderních bigbítových kapel, které zpívají v hanáčtině) a která platí pro celý Mikroregion Litovelsko. Stréca Pepina zase můžeme často zaslechnout v rádiu (rádiu Haná, abychom byli přesní), jak tam hanácky rozumuje nad tématy, co přináší život. Odkazuje trošičku na slavné postavy stréčka Křópala a Jozéfka Melhôbô pocházející z nedaleké Choliny, kteří za první republiky bavili publikum v celé zemi svými hanáckými povídačkami z rozhlasu, gramofonu i přímo na jevišti.

Ale správná Haná, to samozřejmě není jen nářečí. Řada obcí má své folklorní soubory a Litovel není výjimkou. Soubor Hanačka, který v našem městě působí už několik desítek let, se věnuje především lidovému tanci (i když svého času nacvičil i pásmo lidových zvyků Hanácká svatba). Je jasné, že rozvážnost našeho lidu se promítla i do tanců, které jsou pomalé a dbají na to, aby vynikly široké a dlouhé sukně Hanaček, vyšívané kordulky, pentle i vesty Hanáků, složitě uvazovaný šátek i zřasený nákrčník a široké rukávce na krojích žen. Haná byla historicky bohatou krajinou a proto i hanácké kroje jsou bohaté, nákladné... a náročné na údržbu.

V krojích můžeme viděti i Hanáckó môzêkô, kapelu z Litovle, v jejímž středu stojí cimbál a v jejímž repertoáru jsou desítky lidových písniček našeho kraje.

A abychom se rozloučili stylově, přidáme pár slov v našem rodném nářečí:

Toš přêndite k nám a sami ôvizete, jak je ô nás pěkně. Boži môka v polách, kvitka na lôkách, rêbê v Moravě, srnkê v lese (pravda, ê komáři, to toť ale nebôdem vêkládat), lêdi všôde... Šak si to dovedete představit. Bať že ja.

Helena Kaštilová

Litovel jako hanácké město

Litovel jako hanácké město

Litovel jako hanácké město

Litovel jako hanácké město

Litovel jako hanácké město

Litovel jako hanácké město


 
 


TitulkaMestoObčan/PodnikateľTuristické informačné centrumEnglish
Úvodná stránka