Prechod na navigáciu block menu Prechod na navigáciu Hlavné menu Prechod na navigáciu Hlavné menu 3 Prechod na navigáciu vodorovná

Litovel

Revúca s mestom Litovel má už viac ako 35 rokov veľmi úzke družobné styky. Prvé návštevy predstaviteľov našich miest sa uskutočnili v roku 1967. Po týchto nasledovali návštevy predstaviteľov škôl, mestských podnikov, organizácií, spolkov, ako poľovníkov, včelárov, rybárov, záhradkárov, požiarnikov, pracovníkov z oblasti kultúry i športu. Tieto návštevy Revúčanov v Litovli a Litovelčanov v Revúcej prerástli v tradíciu a k družbe miest sa pridávajú i priateľstvá osobné.

Erb Litovel          

 
 

litovel

 

  • Litovel, kráľovské mesto ležiace v peknom prírodnom prostredí úrodnej Hanej v blízkosti mesta Olomouc. Mesto sa rozkladá na ramenách rieky Moravy, a preto ho nazývajú aj "Hanácke Benátky".
  • Erb mesta, ktorý v súčasnosti tvoria dve strieborné ryby (kapor a šťuka), hovorí o tom, že toto kráľovské mesto vyrástlo z rybárskej osady v 13. storočí.
  • Jeho história je bohatá. Spája sa s kolonizáciou, kláštorom Hradisko a vládou Přemyslovcov... Historický kolorit mestu dodávali: typické štvorcové námestie, hradby so strážnymi vežami a bránami.
  • Počas vyše 700-ročnej histórie bolo mesto Litovel svedectvom mnohých hospodárskych, spoločenských a politických premien. Tieto zanechali stopy na živote ľudí, ale i na stavebných pamiatkach či písomných dokumentoch. Bolo a stále je poľnohospodárskopriemyselným a regionálnym centrom.
  • 100 ročnú tradíciu v Litovli má stredné školstvo. V roku 1901 tu vznikla nižšia obecná reálna škola s vyučovacím jazykom českým, predchodca dnešného Gymnázia Jana Opletala.
  • Dnes Litovel spolu s pridruženými obcami má viac ako 10 000 obyvateľov (7 000 Litovel). Má množstvo historických a kultúrnych pamiatok.
  • Mesto je tiež známe svojím pivovarom, cukrovarom, konzervárňou, priemyselnými podnikmi PAPCEL TESLA, Cestovináreň i dalšími novými podnikateľskými subjektami.
  • Mesto podporuje rozvoj školstva, kultúry, športu, občiansku vybavenosť. Výhľadovo sa má stať sídlom tzv. "malého okresu".

Web: www.litovel.eu


 

Chráněná krajinná oblast Litovelské PomoravíVytlačiť
 

Odlesňování původní krajiny a její přeměna na krajinu zemědělskou probíhala zejména v nížinných oblastech, proto jsou dnes tyto oblasti velmi silně pozměněné, s minimem přírodních biotopů. O to vyšší význam je nutno přikládat těm místům, kde se podařilo do dnešních dnů původní charakter nížinné krajiny zachovat. Jednou z mála takových oblastí v České republice je chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (CHKO LP), v jejímž centru leží právě město Litovel.

CHKO LP lze rozdělit do dvou základních celků. Prvním je část nížinná, představovaná lužními lesy protékanými řekou Moravou, v převážné délce svého toku přirozeně meandrující, spolu s přítoky a bočními rameny. Na řeku a lužní lesy pak navazují nivní louky. Unikátnost území je daná především přirozenou dynamikou vodního režimu. Zejména v jarních měsících dochází k rozvodnění řeky Moravy a zaplavení prakticky celého lužního lesa a značné části luk. Po opadnutí vody zde zůstávají větší i menší vodní plošky hostící nepřeberné množství mnohdy i velmi vzácných organismů. Namátkově lze vzpomenout např. kriticky ohrožené korýše žábronožky sněžní a listonohy jarní, typickými obyvateli tůní jsou i obojživelníci. Po vyschnutí tůní v nich život utichá, vrací se s další záplavou. Přirozeně strukturované lužní lesy, kde nechybí ani přestárlé, odumírající stromy, poskytují útočiště mnohému vzácnému hmyzu, ptákům i savcům, např. stromovým netopýrům. V předjaří navíc rozkvetou lesy koberci jarních květin, sněženek, bledulí, dymnivek, sasanek i jiných. Tyto rostliny musejí vykvést velmi rychle, aby využily slunečních paprsků dopadajících až na zem. Jakmile stromy rozvinou své listoví, panuje i v poledne v lužním lese spíše polostín, což snáší pouze omezený počet rostlinných druhů. Zdejší lužní lesy, jako přirozené místo rozlivu povodňových vod, také velmi dobře chrání okolní sídla před záplavami. Menší povodně absorbují zcela, ty větší výrazně oslabí. Toho si byli dobře vědomi zdejší obyvatelé již ve středověku. Od těchto dob místní lidé systémem tzv. „selských hrází“ zadržovali vodu v lese či na loukách a chránili tak svá obydlí před záplavou. Část těchto hrází je dodnes zachována a i dnešní protipovodňové plány se tímto systémem hrází inspirují.

Druhou částí CHKO je část pahorkatinná, v převážně části pokrytá přirozenými listnatými lesy, která je představována masivem Doubravy a vápencovým vrchem Třesínem. Nejznámější součástí Třesína jsou Mladečské jeskyně, které jsou dnes považovány za nejstarší naleziště pozůstatků moderního člověka ve střední Evropě (jeskyně jím byly obývány již před více než 30 tisíci lety).

Ochrana přírody v CHKO LP se odehrává na několika úrovních. Nezastupitelnou roli má osvěta a výchova, ať již formou přednášek, exkurzí nebo budováním a údržbou sítě naučných stezek. Před několika lety bylo vybudováno i návštěvnické středisko (tzv. Dům přírody Litovelského Pomoraví). Další náplní práce je neustálá komunikace jak s úřady, tak i s nejrůznějšími žadateli ohledně jejich plánů na využívání území, které by mohly ohrozit stav zdejší přírody. Třetí hlavní náplní činnosti je financování činností vedoucích k údržbě nebo zlepšení stavu přírodních biotopů a populací ohrožených druhů (příspěvky na kosení luk, výsadbu a ochranu vzácných druhů dřevin, úklid odpadků,…).

CHKO LP byla zřízena v roce 1990 na ploše více než 90 km2. Území je zároveň v rámci evropské soustavy chráněných území Natura 2000 vyhlášeno za tzv. ptačí oblast a v převážné své ploše i za evropsky významnou lokalitu. Nížinná část CHKO LP je navíc součástí prestižního seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské konvence. Je tedy zjevné, že svým významem dalece přesahuje hranice České republiky, a proto si lze jen přát, aby se záchrana tohoto území do budoucna podařila.

            Ondřej Dočkal,

 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Litovelské Pomoraví

foto: Jan Vrbický

meandrující Morava

meandrující Morava

louka v PR Plané loučky

louka v PR Plané loučky

žábronožky sněžní

žábronožky sněžní

listonoh jarní

listonoh jarní

kuňka obecná samec

kuňka obecná samec

jasoň dymnivkový

jasoň dymnivkový

bledule jarní

bledule jarní

les plný dymnivek

les plný dymnivek

sasanka pryskyřníková

sasanka pryskyřníková

kosatec sibiřský

kosatec sibiřský

zapalice žluťuchovitá

zapalice žluťuchovitá

periodická tůň

periodická tůň

periodická tůň malá

periodická tůň malá


 
 


TitulkaMestoObčan/PodnikateľTuristické informačné centrumEnglish
Úvodná stránka